Pekné popoludnie!
utorok 23. apríla 2024

Stiahnuť mp3!
kalendár juliánsky gregoriánsky

sviatok má Svätí mučeníci Terencius, Pompejus a spoločníci
ZAJTRA sviatok má Svätý hieromučeník Antipas, biskup ázijského Pergama

sviatok má Svätý a slávny veľkomučeník, triumfátor a divotvorca Juraj
ZAJTRA sviatok má Svätý mučeník Sáva Stratilat

Archívna verzia stránky. Môže obsahovat' neaktuálne informácie!!!


aktuálna verzia stránky TU
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015/2016
----------------------------------------------------------------------------------------------
späť

Príchod ostatkov známych gréckych mučeníkov z ostrova Lesbos


Ve dnech 3.-6.10. navštíví naši jubilující michalovsko-košickou eparchii vzácný host – Jeho Vysokopřeosvícenost Iakovos (Jakub), metropolita řeckého ostrova Lesbos. Vladyka s sebou doveze drahocenný dar, určený nám všem: čestné ostatky svatých novomučedníků ostrova Lesbos, jedněch z nejznámějších a nejmilovanějších světců dnešního Řecka vůbec. O koho se ale vlastně jedná?
Svatí nově zjevení mučedníci z ostrova Lesbos archimandrita Rafael, jerodiákon Mikuláš a mladá dívka Irena byli umučeni muslimskými Turky na Světlé úterý po Velikonocích dne 9. apríla 1463, deset let po dobytí Konstantinopole, hlavního města východořímské říše, vojsky osmanskotureckého sultána Mehmeda II Dobyvatele. Na jejich strastiplný úděl se však téměř zapomnělo, až se po necelých 500 letech zalíbilo Hospodinu zjevit na nich svou slávu.
Obyvatelé ostrova mívali ve zvyku chodit na Světlé úterý sloužit slavnostní svatou liturgii na jistý kopec poblíž vesnice jménem Thermi, ležící nedaleko Mytilini, hlavního města Lesbu. Nikdo si však už ani pořádně nepamatoval, proč se vlastně lidé k této pouti každý rok scházeli. Někteří tvrdili, že na tom místě kdysi stával monastýr, jehož obyvatele vyvraždili Turci. V roce 1959 se jeden zbožný muž rozhodl vybudovat malou kapli na místě, kde podle tradice dříve stával monastýr. Během stavebních prací dělníci objevili kosterní pozůstatky muže, ale nevěnovali jim žádnou zvláštní pozornost. Brzy se však tento mnich, jemuž nalezené ostatky patřily, začal zjevovat spolu s dalšími umučenými různým lidem po celém ostrově. A tak se postupně obyvatelé Lesbu dozvídali od tohoto tajemného mnicha, který se představoval jako igumen Rafael, a od jeho společníků všechny okolnosti jejich života a mučednické smrti. Tyto události jsou shrnuty v knize významného novodobého řeckého literáta a malíře, obnovitele tradice byzantského ikonopisu v Řecku Fotise Kontoglou. Během několika let se svatí mučedníci velmi často zjevovali mladým i starým, věřícím i nevěřícím, moudrým i prostým, chudým i mocným, takže nakonec Posvátný synod Konstantinopolského patriarchátu v čele s patriarchou rozhodl o jejich oficiálním zapsání do seznamů svatých.
Svatý Rafael se narodil na ostrově Ithaka kolem r. 1410 a byl svými rodiči odmalička veden k upřímné zbožnosti a důvěře v Boha. Původně se jmenoval Jiří a zpočátku se věnoval kariéře armádního důstojníka; jméno Rafael přijal až při mnišských postřižinách. Byl vysvěcen na kněze a později získal čestné hodnosti (offikia) protosynkela a archimandrity.
Až do roku 1454 žil archimandrita Rafael spolu se svým duchovním synem jerodiákonem (mnichem a diákonem) Mikulášem, s nímž se seznámil během svého pobytu ve Francii, v řecké Makedonii poblíž Soluně. Když však Turci tato území obsadili, oba mniši raději odešli na tehdy ještě svobodný ostrov Lesbos. Usadili se poblíž vesnice Thermi v malém monastýru Narození Bohorodičky, jehož se svatý Rafael stal igumenem (představeným).
Na jaře roku 1463 se Turci, kteří mezitím Lesbos obsadili, vydali na trestnou výpravu proti obyvatelům ostrova, kteří se proti svým novým pánům vzbouřili. Mnoho lidí z nejbližšího okolí hledalo útočiště právě v monastýru Narození Bohorodičky, mezi nimi i rodina místního starosty Bazila. Turci monastýr napadli a zcela vyvrátili a jeho obyvatele spolu s těmi, komu se nepodařilo utéci, podrobili krutému mučení. Byla právě Pascha. Mnichy Rafaela a Mikuláše týrali od Strastného čtvrtku až do Světlého úterý. Svatý Rafael byl mnohém trýznění pověšen hlavou dolů ze stromu a jeden z tureckých vojáků ho nakonec dorazil tím, že mu ještě živému uřízl dolní čelist. Svatý Mikuláš, který byl rovněž krutě mučen, zemřel hrůzou při pohledu na utrpení svého duchovního otce. Jeho svaté ostatky byly nalezeny 13. 6. 1960 přesně na tom místě, které při jednom ze zjevení ukázal. Spolu s oběma mnichy bylli také umučeni za svoji křesťanskou víru i členové rodiny starosty vesnice Thermi Bazila. Krutí vojáci napřed před očima hrůzou pološílených rodičů nelidsky zavraždili jejich novorozeného syna a následně barbarsky umučili i jejich dvanáctiletou dceru Irenu, které napřed odsekli jednu paži, a pak ji doslova zaživa upekli ve velké hliněné nádobě. Nakonec zavraždili i oba rodiče, Bazila a Marii, vesnického učitele Theodora a Ireninu patnáctiletou sestřenici svatou Helenu, kterou ještě stačili brutálně znásilnit. Zuhelnatělé dětské ostatky svaté Ireny byly nalezeny spolu s hliněnou nádobou 12. 5. 1961 opět přesně na místě, které všichni tři světci určili ve zjeveních.
Svatí se zjevovali buďto zvlášť nebo společně a oznamovali lidem, že je Boží vůlí, aby se na jejich mučednictví nezapomnělo. Kristovi slavní mučedníci také žádali o napsání ikony a sestavení slavnostních liturgických textů ke své výroční památce. Přesně také určili různá místa, kde byly pohřbeny jejich svaté ostatky. Na základě vyprávění těch, kterým se svatí zjevili, pak byla výše uvedeným umělcem svaté paměti Fotisem Kontoglu napsána jejich první ikona. Sestavení liturgických textů se mistrně ujal rovněž svaté paměti Velký hymnograf Konstantinopolské církve, blažený starec (mnich) Gerasim ze Skitu Malé svaté Anny na Svaté hoře Athos.
Na přímluvy svatých mučedníků došlo a dodnes dochází nejen na Lesbu, ale po celém světě k mnoha vylitím milosti v podobě oživujících Božích zásahů do lidských životů. Svatí vždy pomáhají nejenom těm, kdo se k nim s důvěrou obracejí, ale velmi často i těm, kdo o jejich existenci nikdy předtím neslyšeli. Uzdravují nemocné, těší zarmoucené a mnoho pochybujících či přímo nevěřících přivádějí opět do Kristovy Církve. Nyní budou částice jejich svatých ostatků, tento vzácný dar církve Lesbu a jejího přeosvíceného arcipastýře pravoslavným křesťanům michalovsko-košické eparchie, přinášet požehnání nejenom nám, kteří žijeme na východním Slovensku, ale obecně i všem věřícím naší místní církve. Úmyslem našeho arcibiskupa je svaté ostatky uložit v mužském monastýru, který se snad s Boží pomocí podaří již brzy otevřít.
Památku všech svatých nově zjevených mučedníků z ostrova Lesbos konáme vždy na Světlé úterý, těsně po oslavě Kristovy Paschy. Kéž nám všem a celé naší eparchii na jejich přímluvy prokazuje Pán hojné milosrdenství.

Svatým ostatkům bude možné se poklonit při těchto bohoslužbách:

neděle 4.10.2009
9:30 hod. archijerejská sv. liturgie v košické katedrále

pondělí 5.10.2009
8:00 hod. sv. liturgie v biskupské kapli sv. Alexeje Tótha, ÚER, Michalovce
17:30 hod. velká večerní s litií v michalovské katedrále

Tropar svatých novomučedníků z ostrova Lesbos
Slavně jste zápasili pro lásku ke Kristu Bohu, ó blažení, a celý ostrov Lesbos jste posvětili nalezením svých svatých ostatků. Proto vás oslavujeme, bohonosný Rafaeli, spolu s Mikulášem a panenskou Irenou, jako své ochránce a vroucí přímluvce u Pána.

Kondak svatých novomučedníků z ostrova Lesbos
Oslavme, věřící, Rafaela, Mikuláše a Irenu, Kristovy svaté mučedníky a divotvůrce, spolu s těmi, kdo statečně zápasili s nimi. Vždyť i když jejich svaté ostatky byly dlouhou dobu ukryty, v posledních dnech nám všem zjevně přinášejí hojné požehnání.

zdroj: Jeho Vysokopreosvietenosť Juraj, arcibiskup michalovsko-košický
29. september 2009

 
Online 1